Velký münsterlandský ohař (VMO)

1. Povaha VMO

Na úvod bych chtěla uvést, že jako každý lovecký pes mají velcí münsterlandi samozřejmě vyšší nároky na pohyb. Nicméně bych ráda upřesnila, že pokud mu přiměřené vyběhání poskytnete, není žádný problém chovat jej nejen v domku se zahradou, ale i v bytě (doplním, že s vědomím toho, že na Vás mohou doma čekat během prvních měsíců různá překvapení).

Velcí münsterlandi jsou vyrovnaní, přátelští a oddaní psi. Jsou dobře cvičitelní a spolehliví při práci, kteří budou partnerem nejen myslivcům, ale všem sportovně založeným lidem s kladným vztahem k přírodě. Na svém území jsou navíc spolehlivými ochránci

2. Standardy FCI

Původ: Německo
Použití: všestranný lovecký pes; jeho silnou stránkou je práce po výstřelu. 
Klasifikace FCI:
        Skupina 7    ohaři (stavěči)
  Sekce 1.2 ohaři kontinentální dlouhosrstí s pracovní zkouškou 

Celkový vzhled: je to mohutný, svalnatý pes čistých linií, celá jeho tělesná stavba vyjadřuje výkonnost a ušlechtilost.

Důležité proporce: délka těla a výška v kohoutku se k sobě musí co nejvíce přibližovat, ale délka těla může být větší zhruba o 2 centimetry, než je kohoutková výška.

Použití/Povaha: k jeho výrazným přednostem patří poslušnost, přizpůsobivost a jeho osvědčené lovecké vlohy, především k práci po výstřelu. Je živý a temperamentní, aniž by však byl nervózní.

Hlava

Je ušlechtilá, delšího formátu, má bystrý pohled; svalstvo dolní čelisti je silně vyvinuté.

Část mozková
Stop: je málo výrazný.

Část obličejová
Nos: je černý, pěkně výrazný.
Čenichová partie: je silná, dlouhá, perfektně uzpůsobená ke svému použití. Nosní hřbet je rovný.
Pysky: nejsou spuštěné.
Čelisti/Zuby: zuby jsou silné a kompletní (42 zubů) se silnými špičáky a s bezvadným nůžkovým skusem.
Oči: jsou co nejtmavší. Oční víčka dobře přiléhají k oční kouli.
Uši: jsou široké, zavěšené dost vysoko, se zaoblenou spodní částí, dobře rámují mozkovnu.
Krk: silný, svalnatý, ušlechtile klenutý.

Tělo

Kohoutek: středně výrazný, dlouhý, svalnatý.
Hřbet: krátký, rovný, pevný.
Bederní partie: výrazná, chráněná pevným svalstvem.
Záď: je dlouhá a široká, mírně spáditá, svalnatá.
Hrudník: při pohledu zepředu je široký, z profilu je hluboký, s výrazným předhrudím.
Spodní linie a břicho: spodní linie se pozvolna zvedá, břicho je štíhlé a napnuté, slabiny krátké a vysoké. Ocas: je nesen vodorovně nebo poněkud výše. Při pohledu z boku je nasazen v prodloužené linii hřbetu, aniž by byl patrný zlom linie v místě nasazení. 

Končetiny

Hrudní končetiny: hrudní končetiny jsou rovné, silné a svalnaté. Jsou přiměřeně zaúhlené.
Lopatky: lopatka dobře přiléhá k žebrům.
Kotníkový kloub: pružný.
Přední tlapky: středně dlouhé, středně klenuté; prsty jsou dobře sevřené. Jsou zde paspárky.

Pánevní končetiny: jsou mohutně osvalené, správně napnuté. Korektně zaúhlené. Stehenní a kost a kost lýtková svírají přiměřený úhel.
Zadní tlapky: mají stejnou charakteristiku, jako přední. Paspárky je třeba odstranit.

Pohyb: krok a klus pružný, prostorný, pokrývající hodně terénu. Cval pružný, razantní odraz, vycházející ze zádi, dlouhý krok.

Zevnějšek

Kůže: přiléhající k tělu, netvoří řasy ani vrásky.

Srst: dlouhá a hustá, hladká, ani kudrnatá, ani otevřená, taková, jakou má mít lovecký pes. Typická dlouhá srst. U psů i u fen musí být typická obzvlášť dlouhá hustá srst (praporce) na zadní straně předních i zadních nohou. Na ocase musí být rovněž velmi dlouhá srst. Nejdelší vlajka je na střední části ocasu. I na uších musí být dlouhá srst (tvořící praporce), která přesahuje spodní konec uší symetricky na obou stranách. Jinak je srst na hlavě krátká a přiléhavá.

Zbarvení: bílé s černými plotnami a stříkáním nebo bělouš. Hlava je černá, může mít malou bílou hvězdičku nebo lysinku. 

Výška a váha

Výška:
psi: 60-65 cm
feny: 58-63 cm

Váha: okolo 30 kg

Chyby

Všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti. 

  • mozkovna příliš široká, příliš výrazný stop
  • klenutý nosní hřbet, špičatý čenich,  nosní houba totálně bez pigmentu   nebo depigmentované skvrny        
  • pysky volné nebo spuštěné
  • lehké vady chrupu: klešťový skus, zdvojené PM1, absence jednoho nebo dvou PM1 nebo PM3
  • příliš světlé oko, viditelné červené spojivky
  • uši nízko zavěšené, odstávající
  • příliš krátký krk nebo příliš dlouhý, přehnaně silný nebo naopak slabý; viditelný lalok
  • kohoutek nedostatečně vystupující, příliš krátký
  • příliš dlouhý hřbet, pronesený nebo kapří hřbet
  • bederní partie slabě osvalená, přechod v záď neharmonická, přestavěná záď
  • záď krátká, úzká, sražená
  • sudovitý hrudník, úzký, mělký, chybějící předhrudí
  • břicho moc vtažené, břicho spuštěné
  • ocas nesený na stranu nebo stočený na hřbetě, ocas křivý nebo ve tvaru loveckého rohu
  • hrudní končetiny: příliš strmé úhlení, vybočené nebo vbočené lokty, měkké nadprstí, sbíhavé špičky, rozbíhavé špičky
  • pánevní končetiny: příliš strmé úhlení, kravský nebo sudovitý postoj, úzký nebo široký postoj pánevních končetin
  • krok a klus krátký, ztuhlý, skákavý; málo prostorný, těžký cval; nedostatečně razantní akce pánevních končetin

Vylučující vady 

  • pes agresivní nebo bázlivý
  • totálně depigmentovaná nosní houba
  • entropiím, ektropium
  • předkus, podkus, křivé zubní oblouky (křížový skus), chybějící řezáky nebo špičáky, premoláry a stoličky ( s výjimkou jednoho nebo dvou PM1 a PM3)
  • zbarvení, které není v souladu se standardem
  • strach z výstřelu, citlivost různého stupně na výstřel, strach ze zvěře, kousavost ze strachu, nedůvěřivost vůči cizím osobám

Všichni psi, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování, budou vyloučeni.

NB: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

3. Podmínky chovnosti

Podmínky chovnosti jsou upraveny chovatelským řádem Klubu dlouhosrstých ohařů a jsou stejná pro velké i malé münsterlandské ohaře a pro dlouhosrsté ohaře. Jakožto plemeno předurčené k práci, je potřeba aby chovní jedinci splňovali nejen estetické požadavky, ale aby prokázali i pracovní kvality. K tomuto účelu musí absolvovat psi i feny zkoušky z výkonu, podle pohlaví se však kladené nároky liší.

Pes 

  • výstavní ocenění nejvýše VD
  • zkoušky VZ nejvýše II. cena nebo PZ I. cena a LZ a VP nejvýše II. cena

Fena 

  • výstavní ocenění nejvýše VD
  • zkoušky PZ nejvýše II. cena

Všichni jedinci musí 

  • být plnochrupí
  • být vybráni za kandidáty chovu
  • mít vyšetření DKK s nálezem nejvýše II. stupně
    • vyšetření musí být až po 12. měsíci věku
    • jedince s II. stupněm je možno krýt pouze s partnery s DKK stupně 0

Žádané vlastnosti chovných psů i fen 

  • ostrost na škodnou
  • hlasitost na stopě
  • slídění za živou kachnou

Tyto vlastnosti, kromě hlasitosti na stopě, nelze v současné době na zkouškách hodnotit, nejsou proto podmínkou chovnosti. Při prokázání těchto vlastností v praxi je žádoucí vést o tom evidenci v seznamu chovných jedinců. Osvědčení ostrosti na škodnou se provádí při střetu psa se škodnou v honitbě. V písemném osvědčení o střetu se škodnou se uvede datum, místo, čas a název honitby a okolnosti, za kterých ke střetu došlo s popisem chování psa. Svědkové uvedou vedle vlastnoručního podpisu jméno, příjmení a adresu. Stejným způsobem se osvědčuje slídění za živou kachnou a hlasitost na stopě.